9. 3. 2007 | autor: Honzin | názory
Po roce na Trance Energy 2007
Uplynul přesně rok, dva týdny a pět dnů, a naše početná výprava se opět sešla v nekřesťanský čas (dvacet minut před půlnocí) u autobusového nádraží na Florenci na zastávce „0“. Tentokrát se nás sešlo třináct, co jsme jeli autobusem, zbytek dal přednost letadlu nebo vlastní automobilové dopravě. A jak bylo?
Cesta byla daleká
Uplynul rok, dva týdny a pět dnů, a naše početná výprava se opět sešla v nekřesťanský čas (dvacet minut před půlnocí) u autobusového nádraží na Florenci na zastávce „0“. Tentokrát se nás sešlo třináct, co jsme jeli autobusem, zbytek dal přednost letadlu nebo vlastní automobilové dopravě. Před sebou jsme měli plánovaných patnáct hodin a padesát minut jízdy, což je normálně samo o sobě dost unavující. Při nástupu jsme si hned všimli, že s námi cestuje i holandský zájezd studentů a k naší smůle měl stejnou destinaci jako byla naše. Po prohození pár slov nám bylo sděleno, že mají za sebou náročný týden cestování po České republice, což dle mě mělo za následek urychlení dopravy do místa určení, protože vedoucí profesorka tohoto zájezdu několikrát hovořila o příjezdu s naší stevardkou, a neustále jsem v rozhovoru slyšel, v kolik že budeme v Utrechtu, že jsou opravdu unaveni. Takže místo plánovaného příjezdu v 15:50 jsme na místě byli už v 13:30. Kdybych byl normální turista, tak bych proti tomu nic nenamítal, ale takhle jsme měli před sebou sedmihodinové čekání do začátku párty.
trance energy
Jako turisté
Nelenili jsme a využili času jako správní turisté. Prošli centrum malebného Utrechtu protkaného říčními kanály, květinovými trhy a krásnými chrámy. K Holandsku samozřejmě patří i větrné mlýny, kavárny a coffee shopy, u kterých jsme se rovněž zastavili a nahlédli, jak vypadají uvnitř. Zbytek volného času jsme věnovali návštěvě místních restaurací za účelem večeře. S blížící se osmou hodinou jsme naše plány směřovaly k vlakovému nádraží, kde jsme měli plánovaný sraz s našimi přáteli, kteří přijeli z letiště Amsterdamu. Odtud naše kroky vedly k velkému výstavnímu komplexu hal, jež se na dnešní večer proměnil ve čtyři velké kluby. Po tom, co jsme obešli celý areál, nás u vchodu zarazila obrovská fronta - být v České republice, tak věřím tomu, že je to minimálně na jednu hodinu, ale tady jsem byl mile překvapen. Holanďané jsou ukáznění a neviděl jsem jediného člověka, který by měl v úmyslu tuto obrovskou frontu předběhnout. Přesně v devět se otevřela hlavní vchodová brána do prostoru halového komplexu. Celá tato fronta byla na kontrolu lístků, která probíhala opravdu velmi rychle, takže jsme nebyli nijak významně zdrženi. Poté následovala další menší fronta na klíčky od skříňky pro uložení nepotřebných věcí, batohů atd. a posledním zdržením byla fronta složená ze tří až pěti lidí na kontrolu při vstupu do prostoru párty. Kontrola byla velmi důkladná, prohledání kapes, ukázaní fotoaparátu (klidně i vyndání baterek) u někoho dokonce proběhla i kontrola občanského průkazu. Myslím, že takto by to mělo právě probíhat, celé toto „čekání“ nám zabralo necelých 20minut, bez tlačení, předbíhání a žádných konfliktů, ale bohužel to neovlivním.
Tak se jdeme podívat, jak se dělá párty s ID-T!
První naše kroky vedou k buňkám, kde se smění peníze za žetony a pokračujeme dál směrem ke stage. Jako první procházíme přes Hardstage, kde hraje Ton TB, spíše se rozkoukáváme, co je nového po roce, co se přidalo na efektech a osvětlení. K mému překvapení je to tak téměř nastejno s minulým rokem. Moc se nezdržujeme a pokračujeme postranním průchodem k Clubstage, kde předvádí své umění Dazzle (Re:Locate – Rogue). I když bych rád zůstal, táhne mě to na Mainstage, ale ještě cestou se zastavím ve Futurestage, kde jako první hraje Menno De Jong a slyšíme tóny Duderstadt & Anita Kelsey – Smile, což je pro mě velmi příjemná melodie. Co se týče osvětlení a efektů, mně přijde tato stage jako malinko zanedbaná, sice jsou tu promítací plátna, pár světelných efektů, ale oproti ostatním je tady toho opravdu o poznání méně. Prošli jsme snad vše, co šlo, a poslední, co zbývalo ke shlédnutí, byla Mainstage, kde akorát hrál mladík holandské krve z rodné stáje mistra Tiësta Blackhole Recordings Phynn a bylo na něm vidět, že si velmi užívá dané příležitosti zahrát si na tomto eventu. Jeho set jsem neslyšel celý, ale to, co jsem z toho slyšel, byla jeho produkce, a ta stojí opravdu za to - Phynn – Lucid, je pro mě opravdu velká srdeční záležitost, při které mi přišlo, že se poprvé roztleskala celá Mainstage. Rozloučil se také svou produkcí, a to Phynn - This Is The Time. Po zakončení svého setu sklidil velký ohlas od publika. Pak zhasla světla a poprvé jsem viděl intro letošního vydání trance energy, které se neslo v duchu životního prostředí.
trance energy
Bohužel jsem si šel poslechnout, co se odehrává na Clubstage, jelikož Sander u nás letos bude na Sensation White, takže letos o něj nebudu ochuzen. Z mainstage na Clubstage, i když podle plánku byly vedle sebe, jsem musel obejít celý areál, ale zas tak dlouhá procházka to nebyla, takže jsem zas až tak moc z setu od Ron van den Beukenena nepřišel. Hrál část své produkce nebo své remixy jako třeba Grooveyard - Mary Go Wild (Ron van den Beuken remix) a Ron van den Beuken - Sunset (Ron van den Beuken Remix). Při tracku Club Scene Investigators - Direct Dizko (Sander van Doorn remix) snad celá stage skákala, no aby ne, tento track podle mě snad zabere vždy a všude, a o letošní hymně Joop - The Future snad ani nemluvě. Jako další se zde představil legenda všech holandských akci Dj Jean, který je snad nedílnou součástí Trance Energy a v roce 2005 byl i na Sensation White. Tento pán ví, co je to show - je to opravdu showman, a to co dokázal během dnešního večera bylo výborné. Hrál jeden track lepší než druhý: Alex M.O.R.P.H. & Rank 1 - Life Less Ordinary, Randy Katana - Play It Louder, Rank 1 - Beats@Rank-1.com, S.O Project - Direct Dizko (SvD remix); k tomu není co dodávat, prostě jedna klasika vedle druhé, a bylo vidět, že to baví nejen jeho, ale i lidi kolem. Snažil jsem se být co nejdéle to šlo, ale nechal jsem si uniknout pár posledních tonů posledního tracku, protože se čas nachýlil k 1:45 což znamenalo live vystoupení na Mainstage Joopa s Leonem Bolierem, během něhož odehráli očekávaný track Joop - The Future. Měli k tomu i dobrou projekci a osvětlení, což tento live act vyzvedlo a od publika za něj samozřejmě sklidili velký potlesk. Ve dvě následovala těžká volba mezi Paulem Oakenfoldem, Rank 1 a Scot Projectem. U mě to na plné čáře vyhrál hardstylově laděný Scot Project. Shlédnout jeho vystoupení jsem již chtěl od té doby, co jsem se dozvě
ěl line-up pro letošní rok. Slyšel jsem ho již dvakrát (Street Parade – Zuerich, Trance Energy – Utrecht) a ani jednou mě nezklamal, což splnil i tento večer. Zahrál od Marcela Woodse - Advanced (Scot Project's Set You Free Mix) a ke konci se rozloučil s Tiësto – Lethal Industry (Scot Project Remix). Čas na hodinkách ukazoval zatím 3:15 a ještě čekala další jména jako Cosmic Gate, Marcel Woods, Randy Katana, Cor Fijneman, Talla 2XLC, ale už jsme neměli moc sil a tak jsme se šli s bráškou občerstvit ke stánkům a nabrat nové síly. V malé chill-out jsme našli videohry na odreagování a pak při další obchůzce jsme našli příjemné polštáře, do kterých jsme se pohodlně na chvíli uvelebili.Škoda, už to pomalu končí
Po zregenerování jsme už jen tak procházeli mezi stagemi a zůstávali tam, kde nás to zrovna bavilo nejvíc, a to až do 5:45, kdy na Mainstage jako poslední převzal kormidlo mistr legenda Trance Energy z rodné stáje mistra Tiësta Blackhole Recording - Johan Gielen. V tu chvíli, než začal svůj set,se na projekci zobrazilo:
Last movement identified - All power resources are set - Reboot of total system will take a few seconds. A průvodní ženský hlas oznámil Prepare to dance – Give it up for Johan Gielen!
Publikum ho vřele přivítalo a Johan spustil hned svou produkcí Johan Gielen – Magnitude. Pak následovaly další skvělé věci jako je Kay D. Smith & Marc Tall pres. Passive Resistance - Praiseworthy Tunes, The Thrillseekers – Synaesthesia, Cosmic Gate - Analog Feel,Tiësto - Flight 643 (Richard Durand Remix), Cygnus X - Superstring (Rank 1 Remix). Při Rank1- Airwave došlo i na tradiční rozsvícení zapalovačů. Jako přídavek zahrál Da Hool - Meet Her At The Love Parade, ale ani po tom ho publikum nechtělo pustit. Tak oznámil že už pustí opravdu poslední track. Všem clubberům, co dorazili, moc poděkoval a popřál těm příchozím z větších dálek šťastný návrat domů. Jako poslední track zvolil Cygnus X - Superstring (Rank 1 Remix), což je hymna Trance Energy z roku 2000. Jeho vystoupení bylo pro mě výbornou tečkou na závěr letošní Trance Energy.
Sice výzdoba a světelné efekty oproti loňskému roku pro mě výrazně slabší, ale hudebně laťka tohoto eventu je pořád velmi vysoko. Nikdo nikam nepospíchal, nikde se netlačil v žádné frontě, žádný stres. Takhle bych si to představoval u nás někdy. Ceny na baru byli sice v přepočtu na naše velké, ale když se takhle cestuje, tak pak člověk nekouká ani kolik že tam vůbec utratil. Po východu z výstavního komplexu nás čekalo úmorné čekání na autobus zpět do České republiky. Po necelých šesti hodinách jsme se dočkali a před námi byla jen jízda autobusem, kterou jsme všichni většinou prospali. V Praze na Florenci jsem se ocitli v 5:10 a rozloučili se s celou skupinou se slovy od Johana Gielena: ID&T did it again!